T. G. Masaryk ve věku 162 let.

středa 7. březen 2012 10:00

Filosof, sociolog, politik, humanista, první československý prezident a uznávaný bojovník za pravdu. Dnes by se byl Tomáš Garrigue Masaryk dožil 162 let.

Nenastal náhodou čas konečně a naplno přiznat, že dílo a odkaz Tomáše Garrigue Masaryka je stále aktuální a to především dnes v době prohlubující se dekadence české společnosti? Ti, kteří se seznámili s jeho myšlenkami na poli teoretickém, a nepřehlédli jejich příkladné uvádění v život především jeho neúnavnými praktickými kroky, si tuto otázku už dávno položili. A odpověděli si na ni kladně.

Již Masarykům současník  a společný žák německého filozofa a psychologa Franze Brentana, zakladatel fenomenologie Edmund Husserl, se ve svém díle „Krize evropských věd“, ptá, proč mohlo dojít k tak hluboké krizi evropského lidství. Masaryk tento problém interpretuje v roce 1879 ve své habilitační práci „Sebevražda jako hromadný společenský jev moderní civilizace.“ Problém úpadku kultury bytí není samozřejmě pouze ryze český problém, ale paradoxně má podle Husserla své kořeny ve velkolepém vzestupu věd v první polovině 19. století. Dnes však jde již zcela zřejmě o civilizační problém celosvětový.

Současný úpadek společenského myšlení, politické kultury a chování lidí v  českém prostředí má svého společného jmenovatele již z dob monarchie a prvorepublikové společnosti v podobě malosti českého člověka, takzvaného „čecháčkovství“, velice často kritizovaného právě Tomášem Garrigue Masarykem. Jak je patrné, tento syndrom se projevuje ve své plné nahotě, i když pro mnohé možná ještě skrytě, v jednání a chování současné politické, vládní a ústavní reprezentace českého státu. Tento syndrom malosti byl v posledních letech budování tzv. demokratické společnosti doveden do obludných rozměrů. Bohužel, prezentace lidí ve vrcholové politice a jejich chování v duchu novodobé nihilistické tradice, pak určuje negativní normativ společenského vývoje ve všech jejích strukturách. Zdá se, že celá politická garnitura, od levého až po pravé spektrum, je tak bez výjimky spřažená společnými kořeny zla. Masaryk podobné úkazy pojmenovával mj. politickým antropomorfismem a „vaškovštinou.“

„Demokracie – to je práce všech pro státní celek.“ Tento jeden z mnoha psaných výroků TGM má v našich demokratických podmínkách bohužel víceméně ambivalentní význam. Dnes jde spíše pouze o relikt kdysi velkého nadšení a úsilí vybudovat spravedlivý, demokratický a svobodný stát. Podobné nadšení se neslo ještě v pohnutých letech těsně po převratu, nazvaném „sametová revoluce.“ Pak rázem veškeré nadšení opadlo a s největší pravděpodobnosti již zůstane pouhou reminiscencí. Má vůbec význam jmenovat ty, kteří se v průběhu posledních 20 let zasloužili o politický, ekonomický, morální a duchovní úpadek českého národa a státu? K tomuto marasmu došlo postupným a sofistikovaným způsobem za pomoci korupce a použití zcela legálních politických a ekonomických nástrojů.  Tito lidé jsou většinou stále ještě instalovaní ve svých funkcích a přežívají na nich za pomocí různých kmotrů a přispění politických stran. Myslet si, že by svůj podíl viny na devastaci společnosti přiznali a národu se omluvili, je však pouze z oblasti scifi.

Ne, Masaryk by se k dnešnímu státu doopravdy asi nehlásil. A ani by v něm snad nechtěl žít. Podivoval by se nad praktikami současných ústavních a vládních činitelů včetně politických stran a upřímně a s účastí by občany českého státu litoval. Styděl by se za dnešní společnost a bylo by mu líto, kam až to dovedla. Považoval by za škodu, že nebylo dopřáno oněch 50 let budování prvorepublikové demokracie, a že tak nemohlo dojít k zdárnému dokonání jeho započatého díla.

Ne, dnešní společnost, nakaženou zlou nemocí, by nedokázal vyléčit ani realista a hledač pravdy Masaryk.

I když mu nepřátelé a nepřející lidé přisuzovali a stále ještě i dnes přisuzují ono neblahé „tatíčkovství“, které si on sám o sobě nepřál, a ani se s touto roli nikdy neztotožnil, nejspíš by se pouze pousmál nad velikášstvím jeho současných nástupců na prezidentským stolci. Jejich snahám zviditelnit se a zapsat se nesmazatelně a nenávratně do dějin českého národa a české státnosti zakládáním různých  pochybných institutů s jejich jménem v názvu, které nebudou dokumentovat nic jiného, než jejich neschopnost jakkoliv pozvednout český národ  z onoho pověstného morálního balastu do výšin, kam z hlediska historického vývoje v minulosti vždy náležel.

Masaryk to na rozdíl od těch dvou posledních prezidentů dokázal. Dokázal to oním „sub specie aeternitatis." Masaryk je a navždy zůstane morální osobností a velkým člověkem, přestože se dopouštěl, jako každý jiný smrtelník, chyb a omylů.  Pro mnohé stále ještě žije!

 

Kamil Žárský

josef hejnaNojo...11:199.3.2012 11:19:11
JaromírA jsem stále Obzina,11:099.3.2012 11:09:20
JaromírNemám dojem,08:139.3.2012 8:13:39
Lída V.Oprava:21:558.3.2012 21:55:16
Lída V.Jaromíre,21:538.3.2012 21:53:42
Mirek MČetl jsem pouze Čapkovy17:428.3.2012 17:42:44
MarcelaTo bylo Jirko B. hodne sproste.15:278.3.2012 15:27:53
JaromírTak holt po lopatě, abyste to pobral:14:308.3.2012 14:30:15
josef hejnaJeště přidám odkaz pro autora.12:558.3.2012 12:55:12
josef hejnaSoudruhu Obzino, citujte nevýběrově:12:498.3.2012 12:49:39
jan za chrta dán-pravdoláskařre : pravdoláskaři....12:148.3.2012 12:14:52
JaromírLído Vé11:158.3.2012 11:15:04

Počet příspěvků: 43, poslední 9.3.2012 19:38:35 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Kamil Žárský

Kamil Žárský

Člověk si musí najít svou cestu. Nezřídka ji hledá celý život. Můj úhel pohledu může být dost ostrý.

„Naše přirozená povaha potřebuje pohyb: úplný klid - to je smrt.“ BP

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy