Nepřiměřené odírání dlužníků a nemravné obohacování vymahačů.

sobota 1. říjen 2011 12:24

     Vysoké náklady na exekuční služby dělají z vymáhání dluhů velmi výnosný byznys. To je obecně známo od počátku, kdy do vymáhání dluhů vstoupili soukromí podnikatelé. Ministr spravedlnosti Pospíšil předložil návrhy mj. omezující nepřiměřený zisk exekutorů za zcela rutinní práci. Jde však pouze o pokrytectví a kamufláž.

      Stát musel reagovat na dlouhodobou oprávněnou kritiku ze strany veřejnosti. Nadále avšak maskuje skutečnost, že exekutorům coby soukromým podnikatelům straní a zakázky jim prostřednictvím soudů nepřímo dohazuje. Exekutoři se stali novou, privilegovanou vrstvou české společnosti.

     Podle současné právní úpravy mají soudní exekutoři k výkonu své činnosti nevídané pravomoci s potenciálem porušovat lidská práva a svobody celé řady občanů, přestože jsou jim deklarovány ústavou.

     Stávající pravomoci jim dal ex lege  dílem prostřednictvím nekompetentních a dílem mravně pokleslých poslanců a politiků v jedné osobě český stát, aby tak zcela nepokrytě přikryl jejich dlouhodobou neschopnost vykonávat řádným způsobem mandát, který na ně důvěřiví voliči v průběhu posledních 20 let postupně delegovali. Ruku v ruce se tak společně ubírá zadlužování státu s nadměrným zadlužováním občanů. Dnešní stát na jedné straně fakticky preferuje neviditelnou ruku trhu, neoliberálům přikyvuje a na druhé straně sofistikovaně vytváří aparát, který má za úkol ochraňovat podnikatelské a jiné aktivity jednotlivců a úzkých skupin za účelem vytváření zisku, jakoby zde tu neviditelnou ruku trhu, zcela nepochybně generující  ekonomická a sociální rizika, nechtěl vidět. Jedná se o státní protekcionalizmus par excellence. Jakoby se zde riziko podnikatelského neúspěchu  nechtělo ani moc připouštět, proto se  raději zdokonalí „represivní aparát“

      Co se týče možnosti použití represivních postupů vůči občanům, jsou pravomoci exekutorů v mnoha směrech ještě větší, než jakými disponuje policie. Celá právní úprava o soudních exekutorech a exekuční činnosti, mechanismy jejich fungování, postavení a praktik exekutorské komory (např. za poplatek si kdokoliv může z databáze exekutorské komory  v rozporu se zákonem o svobodným přístupu k informacím volně zajistit informace o dlužnících a to i velice podrobné údaje, a pohodlně je pak kupříkladu zneužit k jejich kriminalizaci a dehonestaci); jsou dnes zcela zralé na podání žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

      Na základě současné praxe a četnosti podaných žalob na často nezákonnou činnost a praktiky exekutorů a také na základě probíhajících kauz je zcela zřejmě, že exekutoři  zasahuji nepřiměřeně a nadměrně do práv a svobod občanů postižených výkonem exekuce, které oni považují za občany II. kategorie, tedy podle nich zcela zbavených zákonných práv. Svého výsostního postavení náležitě zneužívají okázalým a arogantním způsobem. Tak například majetek vysoké hodnoty, ať nemovitý či movitý, prodávají výhradně pod cenu. O dražbách, které mají  proběhnout, informují většinou pouze okrajově prostřednictvím svých webů a ty pak organizují často mimo veřejnost, nezřídka v okruhu stále stejných osob.

     Exekutoři nemusí majetek prodávat za tržní cenu. Naopak žádají odhad za cenu úřední, která je v převážné míře výrazně nižší. Tím, že prodávají pod cenu, zhoršuji postavení dlužníka, který již často jiným majetkem nedisponuje a natrvalo ho tak uvrhnou do pozice „lozera“, který není schopen své závazky již nikdy splatit, protože srážky ze mzdy na úhradu dluhu nepostačuji. Zánovní pračku v pořizovací ceně 10 tis. Kč prodají pouze za 1 tis. Kč. Nemovitost v tržní ceně 2 mil. Kč se nerozpakují prodat v pochybné dražbě za vyvolávací cenu 800 tis. Kč. Na tyto dlužníky, kterých stále více a více přibývá, se pak osobní bankrot nevztahuje. Soud to jednoduše pro nedostatek majetku a neschopnost dluh splácet nepovolí.

     Exekutoři mají oprávnění bez povolení či ohlášení kdykoliv vniknout do jakéhokoliv objektu nebo prostoru, o kterém se domnívají, že by mohl být místem, kde se dlužník zdržuje, nebo kde by se mohly nacházet jeho věci postižitelné exekucí. Záleží pouze na jejich libovůli a domněnkách. Žádný zákonný mechanismus zde není nastavený a ani neexistuje. Při výkonu „oprávnění“ v místě pobytu povinného pak nezřídka provádějí doslova a do písmene domovní prohlídky v duchu soldatesky, když se přitom vlastního výkonu coby exekutoři, zpravidla sami ani neúčastní. Vyšlou „komando“, které tvoří 2 - 3 osoby sotva se středoškolským vzděláním, které se při „výkonu pravomoci“ nestydí prohledávat osobní prádlo nezainteresovaných osob např. rodinných příslušníků dlužníka, nebo  listovat v jejich knihách, zda tam nejsou náhodou schované nějaké peníze. Mají pravomoc provést u dlužníka osobní prohlídku a třeba mu i obrátit kapsy. Můžou mu z krku sundat zlatý řetízek a z prstu stáhnout třeba i snubní prstýnek. Vše s cílem za každou cenu něco postižitelného najít, aby měli  alespoň  na úhradu nákladů za právě prováděný úkon.

      Z vymožených finančních prostředků mají exekutoři oprávnění upokojit v první řadě především sami sebe a věřitele pak až na druhém místě. Samozřejmě podle toho, co zbude.  Věci, které naleznou a označí, můžou beztrestně zabavit, i když je jim přitom na místě předložena fakturu či jiný doklad,  zcela zřejmě prokazující, že věc patří jinému. Exekutor se na takový doklad nemusí ani podívat, ani se jim vůbec zabývat a věc bez skrupulí napíše do soupisu. Je to zase pouze jen na jeho libovůli. Jsou případy, kdy exekuční vykonavatel žádal na dlužníkovi vydání alespoň pár tisíc korun, jinak věc, i když dlužníkovi evidentně nepatří, zabaví. To hraničí s vydíráním. Zabavení věci na základě takovéhoto nehorázného zákroku exekutora musí postižený, např. nezainteresovaný rodinný příslušník, řešit soudně tzv. vylučovací žalobou. Projednání trvá dlouho a sám poškozený nemůže věc užívat, neboť ta se nachází v depozitu u exekutora. V těchto případech poškozený většinou  s žalobu uspěje, ale pro zabavené věci si musí přijet sám a na vlastní náklady. Exekutor opětovně nemá žádnou odpovědnost, a ani se nemusí za své konání nikomu zodpovídat a už vůbec ne se komukoliv omlouvat.  

     Exekutoři pracují převážně od zeleného stolu. Zpočátku formou výhružných dopisů, kdy „upozorňují“, že když dlužník nezaplatí ve stanoveném termínu, vniknou do jeho bytu i za  jeho nepřítomnosti násilným otevřením. Následně pak provádějí příslušné administrativní úkony, završené vydáním exekučního příkazu. Používají organizaci práce, za kterou by se nemusela stydět lecjaká profesionální detektivní kancelář. Vzhledem ke svým vysokým příjmům si to mohou dovolit. Zpravidla jde o lustrování v různých dostupných evidencích, až po špiclování dlužníka a vyptávání se sousedů a známých. Provádějí především obstavení účtů povinného, exekuce na plat a exekuce na movitý a nemovitý majetek. Jejich činnost obsahuje stále stejné rutinní úkony. Módním trendem je vydat exekuční příkaz rovnou na nemovitý majetek, aniž by se jinými úkony ,např. obstavením účtu, vůbec zabývali. O jejich nadřazené pravomoci svědčí fakt, že mohou vydat exekuční příkaz a uvalit exekuci na nemovitý majetek jakékoliv hodnoty, přičemž povinnost z dluhu je pouze jen nepatrným zlomkem. V případě, že je povinná částka uhrazena a pomine tak důvod zatížení nemovitosti exekucí, je praxí potvrzeno, že příslušný exekutor s návrhem na výmaz exekuce nespěchá a na listu vlastnictví se tak zápis nachází třeba ještě rok po pominutí důvodu. Nápravu pak provede až po vlastním zákroku postiženého, zpravidla po několika urgencích. A zase, jako vždy, exekutor nemá žádnou odpovědnost. Za takovou svou  práci si exekutoři účtují nehorázné náklady a inkasují tučné zisky. Kupříkladu z dlužné částky 160 tis. Kč si účtují jako náklady exekuce až 40 tis. Kč.

     Dnes existují desítky případů nezákonného jednání exekutorů včetně důkazů o jejich protiprávním jednání, které jim beztrestně umožňuje současná právní úprava. V našem právu jde o nepřípustný průlom do práv a svobod občanů. To vše jaksi za asistence státu, kterému tento stav vyhovuje. Veřejnost, která není informována, nebo se jí to přímo nedotýká, dává najevo svůj nezájem. V horším případě pak dlužníky odsuzuje.

     Nejde zde v žádném případě o obhajobu dlužníků. Dluhy se mají a musí platit. Co si kdo nadrobil, ať si i sní. V dnešním systému nabízených půjček různými institucemi, především pak bankami, které se stále rafinovaněji podbízejí (samozřejmě za účelem vytvoření zisku), může do dluhové pasti spadnout kdokoliv. Stačí ztráta práce nebo nemoc. Podle statistik bylo k dnešku nařízeno okolo šesti set tisíc exekucí. Musí zde však existovat spravedlivější systém oddlužení a ne udělení nekontrolovatelné pravomoci privilegované skupině podnikatelů – exekutorů vymahačů. Dlužník je především člověkem a rovnocenným občanem tohoto státu. Jeho důstojnost musí být zachována.

     

     Na závěr výrok jednoho známého komentátora, který příznačně vystihuje současný stav:

  

„ Já nikdy nemůžu mít rád exekutora. To jsou lidé, kteří se přiživují na lidském neštěstí. To nejsou lidé, kteří zaručují spravedlnost. To v dnešní době jsou lidé, kteří se vezou na té vlně nespravedlnosti, a snaží se prostě na tom nějakým způsobem sami profitovat. To pro mě není nic ušlechtilého, nic pěkného. Já tyhle lidi prostě nepotřebuji k životu.“

 

 

Kamil Žárský

IDŽárský Kamil22:1411.6.2013 22:14:04
Danielinkvizice20:3722.12.2011 20:37:13
marekHolt máme09:272.10.2011 9:27:40
ZipRe: složitá otázka01:232.10.2011 1:23:00
HoralJe na tom dost pravdy23:081.10.2011 23:08:46
Lída V.Dlužníkům fuj!22:331.10.2011 22:33:43
JLUvědomujete si, psanče,20:311.10.2011 20:31:04
Jan LněničkaČest práci,19:391.10.2011 19:39:48
JLČest práci Lněničko,18:421.10.2011 18:42:30
Jan LněničkaŽádná složitá otázka!16:231.10.2011 16:23:56
Ziptohle je hodně složitá otázka16:091.10.2011 16:09:49

Počet příspěvků: 12, poslední 11.6.2013 22:14:04 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Kamil Žárský

Kamil Žárský

Člověk si musí najít svou cestu. Nezřídka ji hledá celý život. Můj úhel pohledu může být dost ostrý.

„Naše přirozená povaha potřebuje pohyb: úplný klid - to je smrt.“ BP

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy